CHALLENGE

po druhé z pohledu a výkonu Petra Soukupa, který sám v autě ujel cca 1 100km do místa konání prvního startu světové série závodu RICCIONE CHALLENGE 2022. Na start mužského závodu se postavilo do jednotlivých vln přes 1 000 borců, kteří zdolávali 1.9km plavání, 85km kolo a 21km běh. Petr Soukup stále startuje v kat. PROfesionál a staví se do první řady mezi 28 profi. borců jako Rakušan Thomas Steger, obhájce posledního vítězství a dále z domácích hvězd nastoupili Giulio Mollinari, Allesandro Degasperi a Mattia Ceccarelli. Švýcar a účastník OH Florin Salvisberg.

Kategorie PRO

Petr Soukup 16. místo s časem 03:54:33 /0:26:35plavání, 2:10:30kolo a 1:15:35běh/

Zhodnocení: „Lehce se rozplavu a řadím se do řady 28 PRO závodníky na pláži. Je fajn, že zde mimo mě startují i Pavel Hradil a Filip Václavík.

Plavání – 1 okruh o délce 1,9km z místa A do místa B. Start krátkým vběhnutím do moře z pláže. 300m rovně – ostře zahnout doprava a plavat 1,3km rovnoběžně s pláží – ještě jednou zahnout doprava a po 300m je hotovo. Voda má relativně příjemnou teplotu, ale neopreny jsou samozřejmě povoleny. Startovní čára byla dostatečně dlouhá, takže se všichni vyrovnáme do první řady. Na první bojce se startovní pole konečně seskupí do jedné šňůry. Já ji obeplovám na luxusním 6. místě s nepatrnou ztrátou na první pětku, ale již nyní vím, že toto tempo nevydržím. Zbytek okruhu tedy absolvuji na čele třetí skupiny. Vodu nakonec opouštím ve skupince 10. - 14. místo a mám z plavání dobrý pocit.

Cyklistika – 85km je rozděleno do 3 stejných okruhů. Jednou cestou tam a stejnou zpět. Okolo 10. km jsem dojet Pavlem Hradilem a v rámci pravidel vytvoříme vyrovnanou dvojici. Dojíždí nás skupinka závodníků, kteří plavali pomaleji než my, ale po pár kilometrech se nám vzdalují. Závěrečný třetí okruh je již masakr. Na trati jsou snad všichni závodníci a to v kombinaci s průjezdností úzkých silnic nedovoluje dodržet pravidla: Nepřejíždět středovou čáru silnice, držet férové 10m rozestupy a dokonce jsem byl nucen i několik závodníků podjet zprava. Rozhodčí raději zavírají oči a na motorkách ujíždí pryč. Když již vidím depo, jsem rád, že je této části konec a já se bez defektů, pádů či jiných nástrah dostal do cíle cyklistiky. Na trati byl takový bordel, že totálně netuším, jak si vedu, ale odhaduji to na cca 20. místo.

Běh – 21km je rozděleno do náběhu na okruh a následně 5x stejný obdélníkový okruh. Totál placka. Střídá se promenáda na pláži s asfaltovou ulicí hned vedle pláže. Popravdě se mi moc dobře neběží a začínám cítit nabíhající křeče do předních i zadních stehenních svalů. Řešení? Nic lepšího než lehké zpomalení mě nenapadne a hned na první občerstvovací stanici do sebe nasoukám gel, vodu a ionťák. Pokračuji v běhu a naštěstí se situace po cca 3 kilometrech začíná zlepšovat. Co se nezlepšuje je můj pocit únavy na tempu 3:30min/km, a tak zpomaluji na 3:40-3:45min/km. Stabilizuji se na tempu 3:45min/km a mám toho plné kecky. Rozestupy jsou naštěstí dost fatální a v závěru již není „o co bojovat“. Cíl nakonec protínám v čase 3:54:33 hod a sesouvám se k zemi. Konečně klid! Za vítězným Thomasem Stegerem jsem zaostal o 16 minut.“