ZLATO z MČR

v terénním triatlonu, který proběhnul 18. června 2022 v pražském Parku Divoká Šárka s názvem XTERRA Prague s mezinárodní účasti v počtu 114 borců, kteří bojovali o body v rámci XTERRA European Tour. Čeští triatlonisté usilovali o české tituly a body do Českého poháru v terénním triatlonu. Trať závodu 1,5km plavání na 3x, horské kolo 32km, běh 8km terén.

Petr Soukup v kategorii muži elita v čase 2:27:00 zvítězil a do YOGI dodal titul MČR a zlatou medaili.

Mistr ČR sdělil své poznatky:

"Plavání – 1,5km bylo rozděleno do 3 trojúhelníkových okruhů po pravé ruce s 50m přeběhem do dalšího okruhu a následným skokem ze schodů. Start byl z vody a já jsem se bez problémů nasoukal do první řady hned vedle pravděpodobně nejrychlejšího plavce Tomáše Kříže. Se startovním výstřelem se začíná vařit voda. Na bójkách je vždy lehká strkanice, ale nic netradičního. Po 500m máme ztrátu nějakých 12 vteřin a jsem ve středu skupinky cca 7 plavců. Plave se mi dobře. Nikam to záměrně neženu, ale tempo je pocitově slušné a mám dostatečnou rezervu. Nakonec vodu opouštím na průběžném 2. místě s nepatrným náskokem na hlavní konkurenty. Rozestupy jsou minimální a závod je stále hodně otevřený…

Cyklistika – 32km s převýšením 850m bylo rozdělených do 2 stejných okruhů. První polovina okruhu je hodně hravá a rychle se střídají výjezdy nahoru i sjezdy dolů. Druhá polovina je o poznání poklidnější a rovinatější. Převažují úseky po úzkých letních cestách, kde kilometry bleskově naskakují. Taktika byla sice jiná, ale když jsou všichni silní cyklisti za mnou, tak nehodlám čekat a hned zkraje se opírám do pedálů. Znalost trati je opravdu velkou výhodou, a tak si držím náskok. Ve sjezdu opět raději neriskuji a s přehledem držím první pozici. Na začátku nejdelšího stoupání mám však Karla Duška za kolem. Je mi jasné, že vzhledem k jeho postavě (o 10kg méně než já) se pokusí závod rozhodnout nyní. Ani jeden z nás se nepokouší o úniky a je pravda, že 2/3 času jede špic Karel. Já nikam neženu, protože si na běh věřím. Pouze s ním musím dojet. Tento scénář se mi nakonec vydaří do puntíku splnit a po 1:52:41 vbíháme společně do depa. Konečně mi neujel a bude rozhodovat až závěrečný běh.

Běh - 8km bylo stejně jako v běhu rozděleno do 2 stejných okruhů. Celkové převýšení 230m. Terén i profil byl opravdu hodně členitý, a pokud bych měl čerstvé nohy, bylo by to zábavné. Já byl bohužel v trochu jiné situaci. Karel Dušek za to hned ze začátku docela vzal a já nechtěl nabrat ještě větší ztrátu, takže tempo akceptuji. Po nějakých 500m jsme již bok po boku a zvažuji co dál? Raději na nic nečekám a držím nastolené tempo, které vím, že rozhodně celou dobu nevydržím. Křeče do stehenních svalů se začínají postupně ozývat a zpomaluji. Kopec raději vycházím pěšky, ale běžící Karel Dušek se přibližuje. Nahoře jsem naštěstí schopen nohy rozběhnout. Po rovině běžím maximální možné tempo, kopce nahoru i dolů přežívám. Občerstvovací stanici dole u potoka opravdu uvítám, protože slunce je dnes na otevřených loukách neúprosné. Když jsem již před branami kempu Džbán, uvědomuji si, že jsem to dokázal a nyní mi titul nikdo nevezme.

Fotky:Přibylová